První vzpomínka

26. srpna 2016 v 12:32





Tématem tohoto týdne je první vzpomínka. Spousta lidí si jako první vybaví první vzpomínku na svého expřítele či přítelkyni nebo taky první vzpomínky na své dětství.

Přiznám se. Taky mně jako první napadla vzpomínka na svého expřítele. O tom bych se psát nechtěla - jednak si to nechci nějak moc připomínat a také by si to mohl přečíst. Toto není skor vůbec pravděpodobné.

Když už mám na tomto blogu takové téma, podělím se s Vámi o svou první vzpomínku z nemocnice. Snad se Vám článek bude líbit







Psal se rok 2010. Bylo mi o 6 let méně, než je nyní. Bylo mi tedy 10. Měli jsme v rodině něco jako tradici, že v létě jsme byli dlouho venku, opékali jsme buřty a chodili s mamkou na večerní procházky kolem rybíků, že rostly vysoké orobince. V kombinaci z noční oblohou vypadala hladina jako nějaká lesknoucí se plocha. Byla to nádhera. Ráda jsem s maminkou sedávala u rybníku a povídala si. Na vesnici byl klid. Bylo pouze slyšet cvrlikání cvrčků, houkání nočních ptáků a všelijaké kvákání žab.

Ten den, co jsem poprvé skončila v nemocnici, jsme také byli dlouho venku. Šly jsme opět na procházku a povídaly si. Poté jsme šly domů a ještě si chvíli povídaly s naší babičkou na zahradě. Když jsme šli domů, okoupala jsem se a šla spát.

Okolo 3. hodiny ranní jsem se probudila a cítila hrozné bušení srdce. Možná to bylo ten důvod, proč jsem se probudila. Špatně se mi dýchalo, potila jsem se a měla pocit, že každou chvilinku omdlím. Otevřela jsem si okno, abych se nadýchala čerstvéh vzduchu, ale to mi moc nepomohlo. Bylo strašně horké léto a vzduch venku byl horší než uvnitř. Za chvilinku se vzbudila maminka s tím, co mi je. Řekla jsem si jen, že je mi špatně, nic víc. Donesla mi obklad. Když mi sáhla na hrudník, cítila, jak rychle mi bije srdíčko. Neváhala, na nic se neptala a volala záchrannou službu. Přijeli do pár minut. Měřili mi tlak a puls - můj puls byl 235 za minutu. Není to nic příjemného, vzhledem k tomu, že normální puls je cca 70-80-90. Jak kdy.

Naložili mne to sanitky a napíchli žílu. Dovezli mě na příjmovou ambulanci, kde mě nechali ležet a udělali mi EKG. Ležela jsem tam fakt dlouho, nevím proč. Typická naše nemocnice. Poté se mnou KONEČNĚ něco začali dělat. Ptali se na různé věci a zavedli mě na normální pokoj. Ovšem můj puls byl pořád kolem 200/min. Dali mi nějakou infuzi. Po nějaké době přišla sestřička, která mi opět změřila puls a tlak. Puls ani tlak se mi nelepšil, tak jsem pro změnu putovala na jednotku intenzivní péče. Tam už jsem vážně skoro kolabovala, protže organismus je logicky vyčerpaný, když srdce běží takovou rychlostí. Napojili mně na přístroje a do žíly mi vpichovali nějakou látku. S každým píchnutím jsem měla divný pocit. Jako by mi něco celým tělem proletělo. Ovšem tohle mi pomohlo. Konečně jsem se zase cítila jak člověk.


Tímto mi puls zklidnili a měla jsem klid. Ještě týden jsem byla v nemocnici na pozorování. Za tu dobu mi to neudělalo znova. Ovšem po tom jsem končila pořád na hospitalizacích. Doktoři mne léčili na něco jiného, než mi skutečně bylo. Měla jsem tachykardii, ale v naší nemocnici mne léčili na tetanii. Bravo.

Jsem ráda, že to mám tohle období konečně za sebou. Nebylo to nic příjemného. Například jsem dojela z nemocnice a za pár hodin jsem byla zpátky- Má někdo s tímto také nějakou zkušenost? Klidně se podělte do komentářů!

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 28. srpna 2016 v 9:47 | Reagovat

Já jsem měla kolapss dvakrát, a bylo to kvůli anorexii kterou jsem tenkrát měla. Točila se mi hlava, taky mi šíleně bušilo srdce a měla jsem pocit že umřu. Tak pro mě přijela sanitka, kde mi dali jen kapačku a poslali mě domů. Jsem ráda že ty stavy už jsou za mnou :-)

2 Elis Elis | Web | 28. srpna 2016 v 20:00 | Reagovat

Vida nový blog... na příběhy se už moc těším, nemocniční prostředí je zajímavé téma a přeji ti úspěch s tvým blogem... ta první vzpomínka to je tedy síla a píšeš moc hezky :)

3 Eliss Eliss | Web | 7. září 2016 v 7:44 | Reagovat

Ahoj, už jsem konečně zdravá tak blog je opět v provozu :-)

4 WaclawJ WaclawJ | E-mail | 17. ledna 2017 v 19:25 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na ilovebeing.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

5 creepypasta-and-mysterious creepypasta-and-mysterious | Web | 4. října 2017 v 22:39 | Reagovat

Pěkný blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama